|
| |
|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Miloš Josef Pulec a Starokatolická církev
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností doktora Miloše Josefa Pulce především v jeho vztahu ke starokatolické církvi. Pulec bude postupně čerstvě vysvěceným knězem, suspendovaným, pražským farářem, vlivným mužem v pozadí jednání synodní rady starokatolické cíle a v osmdesátých letech i správcem biskupství. Sehrál významnou roli v krizi let 1969-72, která vedla prakticky k rozpadu církve na oficiální a podzemní církev a kvůli s tím spojeným problémům i k úpadku církve jak v majetku, tak v počtu věřících. Pulec byl obviněn z blízkých kontaktů se státními úřady a zneužívání těchto kontaktů v řešení konfliktů ve správě církve. Pulec pak byl nejen duchovním, ale jeho práce zasahovala do celé řady oborů: zajímal se o historii, antropologii, pragensie a mykologii. Jeho životní odkaz je prozatím hodnocen převážně negativně: práce nemá ambici toto programově měnit, cílem práce je na místo toho popsat vliv jedince na organizaci a jeho odraz v dějinách.
|
|
|
Masakry v Lidicích a Klakovské dolině - srovnání mediální reprezentace a historické reflexe
Jaroš, Martin ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Bakalářská práce analyzuje skrze diskurzivně-historický přístup a další sociologické koncepty přítomnost tendenčnosti či instrumentalizace v dobovém tisku a vývoj společenské diskuze k tématu vypálení obce Lidice a osad Kľak a Ostrý Gruň; konkrétně sleduje míru informovanosti a mediální obsahy vybraných periodik od doby protektorátu Čech a Moravy, přechodného období existence Slovenského štátu, přes 40 let komunistické éry, po obnovená či nově vzniklá periodika listopadu 1989, až do současnosti, tj. roku 2017, a to až na výjimky po dekádách, vždy v den výročí události. Práce se snaží potvrdit hypotézu, že citlivé historické události bývají vykládány tendenčně, poplatně aktuálnímu režimu, a to skrze (v tomto případě) tištěná média; ať už vládní, opoziční, nebo i ta, která se snaží se o (politickou) nestrannost a nezaujatost.
|
|
|
Interpretace americké historie v současném kontextu americké společnosti: Od Bradleyho komise k osnovám historie v 21. století
Vondrová, Petra ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá vztahem kolektivní paměti jedince a působením společnosti s eventuální schopností vytvářet sociální kapitál. Tento jev práce zkoumá z pohledu amerického federálního vzdělávacího systému a jeho výkladu historického narativu studentům. Tématem práce je interpretace historických událostí v kontextu americké společnosti, jejíž struktura se za posledních třicet let zásadně změnila. Spolu se společenskými změnami prošel úpravou i federální systém testování studentů a na to navázané financování federálních vzdělávacích institucí. Americká společnost z toho může těžit v případě vnitřní semknutosti, anebo naopak může být stále více roztříštěná, pokud se nepodaří jedince uvést do soudobého společenského nastavení. Časově je výzkum vymezen od zasedání Bradleyho komise, která v roce 1988 vydala celková doporučení pro obměnu zacházení s historickými osnovami, a poté práce sleduje vývoj až do roku 2014. V době politických změn s koncem studené války docházelo k neustálé reinterpretaci americké historie a společenské identity. Na přelomu tisíciletí a po roce 2014 došlo velké diskuzi na poli akademickém, společenském i politickém o podobě historického vzdělávání. Práce vývoj detailně zkoumá formou diskurzivní analýzy proměny testů Advanced Placement z americké historie, která je uvedena na pozadí...
|
|
|
Miloš Josef Pulec a Starokatolická církev
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá osobností doktora Miloše Josefa Pulce především v jeho vztahu ke starokatolické církvi. Pulec bude postupně čerstvě vysvěceným knězem, suspendovaným, pražským farářem, vlivným mužem v pozadí jednání synodní rady starokatolické cíle a v osmdesátých letech i správcem biskupství. Sehrál významnou roli v krizi let 1969-72, která vedla prakticky k rozpadu církve na oficiální a podzemní církev a kvůli s tím spojeným problémům i k úpadku církve jak v majetku, tak v počtu věřících. Pulec byl obviněn z blízkých kontaktů se státními úřady a zneužívání těchto kontaktů v řešení konfliktů ve správě církve. Pulec pak byl nejen duchovním, ale jeho práce zasahovala do celé řady oborů: zajímal se o historii, antropologii, pragensie a mykologii. Jeho životní odkaz je prozatím hodnocen převážně negativně: práce nemá ambici toto programově měnit, cílem práce je na místo toho popsat vliv jedince na organizaci a jeho odraz v dějinách.
|
|
|
Příčiny pozitivní interpretace J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství
Prokopová, Barbora ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je odhalit příčiny pozitivních interpretací J. V. Stalina v Rusku za Putinova prezidentství (2000-2008). Na počátku nového tisíciletí jsme byli svědky nárůstu popularity a nekritického vnímání tohoto sovětského vůdce v očích ruské veřejnosti. Práce zkoumá, z čeho vychází pocit nostalgie po Stalinově éře. Vysvětluje, jak k jeho zesílení přispělo období 90. let, kdy se země těžce vypořádávala s postkomunistickou transformací a přechodem k liberální demokracii. Práce také rozebírá výsledky průzkumů veřejného mínění a s jejich pomocí analyzuje s jakými úspěchy a hodnotami si obyvatelé Ruské federace Stalina spojují. Dále skrze rozbor odborných publikací zkoumá, jak k rozšíření kladného hodnocení období vlády Josifa Stalina přispívají interpretace akademické obce. Práce si také všímá toho, jak rozdmýchání tohoto sentimentu záměrně podporuje politická elita nastoupivší k moci v roce 2000, jaké jsou její konkrétní kroky, jejich motivace i dopady. Práce dochází k závěru, že velký vliv na nárůst nekritické percepce J. V. Stalina mělo období chaosu za vlády prezidenta Borise Jelcina, kdy veřejnost pociťovala úpadek životních standardů i prestiže země. Tyto neúspěchy pak vedly mezi veřejností k přehodnocování minulosti a jejímu zkreslování. Pozitivní vnímání minulosti účelně...
|
host ::
RSS.